Svátek má: Bonifác

Politika

Velikost textu:

Kdo má a může být příjemcem státních dotací na podporu sportu?

Kdo má a může být příjemcem státních dotací na podporu sportu?

Je jasné, že ve všech vyspělých zemích, tedy i v České republice, je podpora sportu samozřejmostí. Samozřejmá už ale není odpověď na otázku, zda, a případně jak, má být z veřejných prostředků podporován veškerý sport, tedy i ten profesionální.

Ilustrační foto
11. dubna 2021 - 09:01

Dotace na podporu sportu u nás organizuje, řídí a poskytuje Národní sportovní agentura. Je zřejmé, že přidělováním finančních prostředků na podporu sportovních svazů, reprezentace či významných sportovních akcí je podporován i profesionální sport.

Vezměme si ale např. dotační Výzvu Můj klub, která je určená na podporu sportovců ve věku od 3 do 23 let a zároveň na podporu zabezpečení sportovních spolků, které sportovní činnost, pro tuto věkovou kategorii organizují a realizují.  „Sportovcem je dle § 2 odst. 3 zákona o podpoře sportu každá fyzická osoba, která v daném kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u sportovní organizace evidována.“ Z této obecné definice vyplývá, že stát pomocí Výzvy Můj klub podporuje všechny sportovce od 3 do 23 let bez přihlédnutí k tomu, zda jsou profesionálové nebo amatéři. Je to ale skutečně tak jednoduché?

V předchozích článcích (Kdo je, či není profesionálním sportovcem? a Proč učíme děti při sportu podvádět?) jsme psali o tom, že není výjimkou, když sportovní kluby uzavírají s dětmi „profesionální smlouvy“, což je vlastně obcházením zákona. To, že má nezletilý podepsanou jakousi „profesionální smlouvu“ z něj ještě rozhodně nedělá profesionála, za kterého je při neexistenci exaktní definice považována osoba, pro kterou je sport zaměstnáním či hlavním zdrojem obživy… Dovolí si někdo tvrdit, že to platí i u nezletilých dětí? Má tedy stát podporovat „vymyšlené profesionály“? Dospělí studenti se ale již samozřejmě mohou živit sportovní činností. Mohou být tedy také podporováni z prostředků Výzvy Můj klub? A jsou-li studenti zároveň profesionálními sportovci, má za ně stát odvádět zdravotní pojištění?

Nositeli a organizátory sportovní činnosti jsou v České republice převážně spolky, ať už sportovní svazy, kluby nebo tělovýchovné či tělocvičné jednoty. A organizovaní sportovci jsou jejich členy. Jak ale pohlížet na sportovní spolek, ve kterém jsou někteří jeho členové zároveň jeho zaměstnanci?



Jaké náležitosti musí mít smlouva profesionálního sportovce? Má stát z veřejných peněz podporovat i “dětské profesionály“? Kdo a na základě čeho rozhodne, zda a za jakých podmínek se nezletilá osoba ne/může stát profesionálním sportovcem?

Abychom odpověděli na tyto a další otázky, musíme se vrátit na začátek a opakovaně konstatovat, že bez přesné a jednoznačné definice pojmu profesionální sportovec nelze na tyto otázky odpovědět. A proto se znovu ptejme, proč tato definice ještě není součástí platných právních norem. Až potom bude možné vytvořit závazná a jasná pravidla i odpovědět na některé z výše položených otázek.


Kdo však bude garantem a iniciátorem nápravy tohoto nepřijatelného stavu? Neměla by to být Národní sportovní agentura, která byla Parlamentem ČR ustanovena? Dnes už není podstatné, že o její existenci rozhodl jeden jediný poslanecký hlas, prostě funguje a měla by být jakýmsi „ministerstvem sportu“ a zároveň zárukou, že sportovní činnost dětí i dospělých bude vždy realizována podle jasných a vymahatelných pravidel. Kdy se dočkáme tohoto „normálního“ stavu?

(svob,prvnizpravy.cz,foto:arch.)