Svátek má: Brigita

Politika

Velikost textu:

Zbořil: Export demokracie za každou cenu končí, snad ….

Zbořil: Export demokracie za každou cenu končí, snad ….

<< VIDEO >> Některé členské státy EU si na demokratické státy spíše hrají, ale jde jim o velmocenskou politiku stejně velkou jako v minulosti, říká Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
4. září 2021 - 03:20

Tento týden skončila evakuace nebo „dočasná přítomnost“ amerických vojsk a vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident řekl, že Amerika už nebude dál vyvážet svoje hodnoty, svojí demokracii, do jiného světa.  Amerika se stáhla a teď je otázkou jestli svou válku prohrála a nebo vyhrála.
 
Jak to vidíte pane Zbořile?

„Já bych se trošku vyhýbal jednoznačnému vidění událostí v Afghánistánu jako černých a bílých,  jako ano a ne, jako buď a nebo. Mně se zdá, že komentáře mezinárodně politických komentátorů, ale i významných evropských politiků  jsou trošku zmatené, protože je překvapil způsob řešení, organizace odchodu amerických vojenských osob a také agentů zpravodajských služeb. Jaksi nevědí, co si s tím počít a  zaujímají svá černobílá stanoviska, takže se dopouštějí chybných výroků jako, že „Americká politika zkolabovala, Americký prezident prokázal neschopnost…“ a nikdo si neklade otázku zda americký prezident a jeho štáb nejedná podle předem připraveného a dobře promyšleného scénáře. To,  že se podobným způsobem vyjadřuje šest generálů,  šest českých generálů, kteří byli nějakým způsobem angažování nejenom v Afghánistánu, ale v celém NATO, je celkem pochopitelné. Oni jsou informováni na úrovni jakýchsi českých tlumočníků americké politiky nebo americké vojenské doktríny. Prostě, tentokrát jen informováni nebyli. Ale na druhé straně, na jejich mínění vlastně záleží nejméně,“ uvádí Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Kam Američané přemístili své „tlumočníky“?

„Ten americký příběh, který se dostává do nějaké vyšší fáze se zdá být nebo alespoň vypadá jako dobře promyšlená evakuace tlumočníků, říkejme raději spolupracovníků nebo kolaborantů,  americkými vojenskými vzdušnými silami. Sice je zdánlivě masivní. je to nějakých 27 tisíc, ale málokdo si všímá, že ty osoby neodcházejí do Spojených států, ale jsou rozmísťovány, distribuovány, na různá místa, kde mají americké ozbrojené síly své základny. A protože víme že těch míst ve světě je asi 93 nebo 95, a když vydělíme  těch 27 tisíc asi tak stovkou,  tak vidíme, že ve skutečnosti to je zanedbatelný počet, ale nezanedbatelný z hlediska jejich profesionální odbornosti.

Ale to není jenom jedna tendence, jeden směr, kterým se po opuštění Afghánistánu pod vedením vlády Spojených států postupuje.  Odchod pěšáků z Afghánistánu přes Irán není jenom „přesunem“ do Iránu, ale je to vyslání řekněme ne snad fanatických, ale hluboce věřících muslimů do země, která má podobný nábožensko-ideologický charakter. A to ještě nevíme,  zda v Iránu ti afghánští tlumočníci se svými rodinami zakotví nebo jestli půjdou dál. Pak už je nablízku jen Turecko, Sýrie, Řecko a celý Balkánský poloostrov.

Zpráva o tom, že někteří Afghánci byli vyzváni k tomu, aby se pokusili zabydlet v Kosovu nebo dokonce i ve  Velké Albánii je zajímavá a zase se jí nevěnuje pozornost. Prázdný prostor zaplňují zprávy o stavbě téměř luxusních ubytovacích zařízení v Kosovu a osídlovací agenti a agentury EU se odmlčeli.  A co když je to plán, ať už americký a nebo anglo-americký, jak se angažovat a jak destabilizovat Balkán, když se zdá, že rozpad Jugoslávie tyto státy nějakým způsobem přežily,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

A vývoz demokracie do jiných států….

„A tak bychom mohli pokračovat dál, protože třeba  myšlenku, že nebudeme exportovat demokracii za každou cenu, a zejména tam, kde o ni lidé nestojí, je možné vztáhnout i na střední a východní Evropu. Vždyť i u nás a v okolních státech stále pokračují pokusy, aby se přijal  americký nebo anglosaský výklad slova demokracie a politického systému, kterému se „tam někde“ říká demokratický. A přitom to  existují evropské země, které mají svoje zkušenosti s demokracií do jisté míry bohatší než některé členské státy Evropské unie, které si na demokratické státy spíše hrají, ale jde jim o velmocenskou politiku stejně bezohlednou jako tolikrát v minulosti,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)