Svátek má: Zlata

Politika

Velikost textu:

Zdeněk Zbořil: Diktát Velké Británie

Zdeněk Zbořil: Diktát Velké Británie

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli  připomenout letní pobyt lorda Runcimana v Československu v roce 1938.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
27. července 2022 - 03:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Je to zajímavé, protože se zdá, že všecko je už popsáno.  Robert Kvaček s tím vlastně začal svoji vědeckou kariéru, když publikoval svoji první práci „Osudná mise“. Dokonce bych si troufl říct, že mise lorda Runcimana v Československu v létě roku 1938 je popsána téměř den po dni,“ připomíná Zdeněk Zbořil. v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Nějaké nové poznatky…

„Já mám jenom jednu vzpomínku nebo připomínku. Tady v tomto pokoji, kde dnes sedíme,  jsem se setkal s třiadevadesátiletým ruským členem slavné rodiny Rajevských Alexandrem Nikolajevičem, který byl ve své době ordonanc generála Wrangela. Žil v Praze a v Československu jako bývalý ruský emigrant. Po druhé světové válce  byl v Praze zatčen a poslán do nějakého koncentračního tábora ve střední Asii. Po propuštění se stal obyvatelem Kazachstánu a dnes negativně vzpomínaný  Nursultan Nazarbajev mu umožnil, aby napsal knihu o portrétech Alexandra Sergejeviče Puškina a jeho příbuzných, které  našel na šlechtických zámcích v Čechách a snad i na Slovensku. (Dnes jsou jejich pozůstatky, doufejme,  ještě vystavené v Městském muzeu v Teplicích.)

A on   má také v posledním, šestém  vydání své práce Kdyby portréty promluvily,  anebo v dalším Portréty promluvily, vzpomínku na Runcimanovu návštěvu v létě 1938. Rajevskij se totiž v tehdejším Československu stýkal s ruskou  emigrantkou,  také z aristokratické rodiny,   a protože ta byla MZV nebo dokonce prezidentem Benešem požádána  udělat pro Lady Runciman takzvaný „dámský program“,  a protože Alexandr Nikolajevič znal šlechtické rody, myslím v prostředí československé nebo české ale kosmopolitní aristokracie,  objížděli spolu různé zámky, kde mj.  objevili sbírky kreseb a  portrétů v pozůstalosti rakouské diplomatické rodiny Fickelmontových. A tak se téměř skoro každý den dovídali něco o čem se jednalo,  o čem se nejednalo, do jaké honitby jezdii celá ta skupina lorda Runcimana. Koho  jeli navštívit, s kým trávili obědy a večeře  a svou vzpomínku uzavírá tím,  aniž by to morálně odsuzoval, nebo  morálně posuzoval,  že i on tehdy věděl, že lord Runciman do Československa nepřišel s nikým vyjednávat,  jak si ještě dnes někteří čeští historici myslí.

On sem prostě přijel jenom sdělit ani ne vládě, ani ne parlamentu, ale v podstatě jen Edvardu Benešovi, že je v Londýně rozhodnuto o odstoupení pohraničních oblastí Československa a pokud k tomu nedojde, bude to považováno za nepřátelská akt vůči Velké Británie. A také proto nebude brán ohled na spojenecké závazky, které byly trošku komplikovaně formovány, ale existovaly. A také,  že Velká Británie svou případnou vojenskou pomoc Československu v takovém případě zásadně odmítne,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)





Je řešením krize demise současné vlády?

Ano
transparent.gif transparent.gif
37%
Ne
transparent.gif transparent.gif
33%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
30%