Svátek má: Zlata

Zprávy

Velikost textu:

Campbell: Putin a Erdogan budou jednat v Soči? O čem?

Campbell: Putin a Erdogan budou jednat v Soči? O čem?

Kreml potvrdil dřívější zprávy tureckých médií, že prezidenti Putin a Erdogan budou 5.srpna jednat v Soči. Vrcholné schůzky obou lídrů se již staly téměř pravidelnými, píše v komentáři Jan Campbell.

Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin
31. července 2022 - 10:38

Tentokrát vidím některé zvláštnosti. Skutečností je, že 19. července byli oba prezidenti účastníky třístranného summitu v Astanském formátu v Teheránu a vedli tam i dvoustranná jednání. Poté byla v Istanbulu podepsána dohoda o zmíněném obilném koridoru. Proto předpokládám, že se objevily nové okolnosti, které vyžadují naléhavé jednání.

Jaké to mohou být?
  1.  Kolem dohody o obilí se začínají rojit intriky. Putin zpočátku opakovaně navrhoval několik možností vývozu z Ukrajiny. Kyjev měl úmysl stáhnout obilí z přístavů, které měl pod kontrolou a chtěl obejít Černé moře. V důsledku toho vznikl tzv. istanbulský scénář, jehož hlavní politický význam je spojen s vývozem obilí z ukrajinských přístavů a zrušením protiruských omezení bránících vývozu zemědělských produktů a hnojiv.
  2. Zmíněné koordinační centrum pro kontrolu vývozu ukrajinského obilí má mít úředníky z Turecka, RF, Ukrajiny a zástupce OSN. V jejím čele bude stát admirál tureckého námořnictva. RF ve středisku vede kontradmirál Eduard Lujk. Kontroly budou prováděny v tureckých teritoriálních vodách a na cestě suchozemských plavidel do ukrajinských přístavů. Turecká strana bude také 24 hodin denně kontrolovat lodě připlouvající do ukrajinských přístavů v blízkosti ukrajinských teritoriálních vod, nikoli však v přístavech. To ale není to hlavní. Proč?
  3. Souhlas RF s tímto plánem totiž svědčí o úrovni politické důvěry RF v Turecko. Ankara má totiž pod kontrolou námořní komunikaci s jižní Ukrajinou. Americký list The Wall Street Journal se proto domnívá, že Rusko učinilo vůči Turecku vstřícné gesto. Ale to je jen část příběhu. Plánuje se totiž zapojení zahraničních lodí nacházejících se v ukrajinských přístavech do vývozu z Ukrajiny. Je jich cca 70, z toho asi 20 tureckých. Tento počet lodí je zcela dostačující k odeslání 5 milionů tun obilí měsíčně. To ale není vše. Velvyslanec RF v Turecku Alexej Jerchov totiž řekl: Nevím, kolik obilí (na Ukrajině.) reálně je, a proto budu opatrný, pokud jde o konkrétní data a prognózy. Je totiž velmi pravděpodobné, že Kyjevem deklarované objemy obilí (20-25 milionů tun) nejsou ve skutečnosti k dispozici. Politické třenice mezi Ukrajinou a Západem, výpověď smlouvy o koupi obilí ze strany Egypta a další veřejně méně známé skutečnosti v otázce obilného koridoru tak dostávají jiný význam a obsah. Jaký?
  4. Zástupci Pentagonu a amerického ministerstva zahraničí zpočátku veřejně podporovali istanbulskou dohodu o obilném koridoru. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken ji označil za pozitivní krok k řešení dalekosáhlých důsledků konfliktu na Ukrajině. Šéfka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová k tomu prohlásila, že Washington připravuje plán B na odvoz obilí z Ukrajiny. Zahrnuje organizaci přepravy po silnici, železnici a říčních bárkách. Plánuje se také přizpůsobení ukrajinských železničních drah evropskému železničnímu standardu. Komu a mohou sloužit všechny ty plány a akce?



Paní Samantha Power zdůrazňuje, že USA nevěří v připravenost Moskvy dodržovat Istanbulskou dohodu. Proti stojí slova Hulusi Akara, šéfa tureckého ministerstva obrany, na otázku ohledně existence plánu B: Nevidím žádné porušení ze strany signatářů Istanbulské dohody. Nespekulujme hypoteticky. Této dohody se nám podařilo dosáhnout po dlouhých jednáních mezi ruskou a ukrajinskou stranou za účasti OSN. Doufáme, že bude plně realizována. Doufáme, že všechny státy, které ji podepsaly, budou dohodu dodržovat.

Jako skeptik a současně optimista si mohu v americké demarši představit mimo jiné
  1. narušení neveřejných jednání mezi USA a Tureckem (členem NATO a podporovatelem Ukrajiny) o využití lodí k dodávkám zbraní na Ukrajinu,
  2. absenci Kyjevem deklarovaných objemů obilí a
  3. potřebu nových příležitostí k obvinění RF z nedodržování smluv. Proč tak myslím?


Není náhodou, že Ukrajina dříve požadovala vstup lodí NATO do Černého moře, aby kontrolovala vývoz obilí. Proto, aby si USA zachovaly tvář, potřebují argumenty, které by RF obvinily z maření dohody a agrese. Proto předpokládám, že Putin a Erdogan budou v Soči jednat o scénáři dalších akcí v Černém moři. Protože kontury spolupráce mezi Moskvou a Ankarou jsou již delší dobu definovány a vývoj ve světě je podporuje, existuje (pro autora) důvod věřit, že i tentokrát bude dialog prezidentů produktivní a konstruktivní. To nelze v žádném případě tvrdit o jednání ministrů zahraničních věcí Turecka a SRN.

Na jednání přiletěla ministryně Baerbocková zřejmě (ne)připravena, s neodpovídajícím programem, co se týče situace na Ukrajině, v EU a SRN, o čemž svědčí mj. i její poznámka, že doufá, že některé rozdíly mezi ní a tureckým ministrem byly způsobeny možnými chybami v překladu. Jinými slovy: Ministryně neumí jasně myslet a formulovat tak, aby ji hostitel rozuměl. Není proto divu, že kvůli mnoha rozdílům paní Baerbocková prosila zůstat objektivní a ne házet si vzájemně prázdná slova na hlavu (Schlagworte gegenseitig um den Kopf zu hauen). Zejména přátelé jako Německo a Turecko se k sobě musí chovat uctivě na základě společných hodnot. V Turecku měly tyto podobnosti homeopatický rozměr. Jaký rozměr budou mít v Praze si mohu pouze představit, ale ne veřejně popsat.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



Je řešením krize demise současné vlády?

Ano
transparent.gif transparent.gif
37%
Ne
transparent.gif transparent.gif
33%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
30%